Autor: JUDr. Oskar Povetz, advokát
Právní praxe od roku 2007, advokát od roku 2011
více o autorovi najdete v části o mně →
Občanskoprávní spor může vzniknout z různých důvodů; v praxi se nejčastěji setkávám s nezaplacenými pohledávkami, porušením smlouvy, spory mezi spoluvlastníky, spory o vlastnické právo nebo s ním souvisejícími spory, ale řeším i jiné spory mezi fyzickými či právnickými osobami. Občanskoprávním sporem může být i spor související s pracovním právem; těmito spory se také zabývám.
Pokud se spor nepodaří vyřešit dohodou, lze u sporů mezi podnikatelem a spotřebitelem využít možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů. Nepodaří-li se věc vyřešit smírně, může být nutné obrátit se na soud. Ještě před podáním žaloby je však vhodné posoudit nejen to, kdo je podle hmotného práva v právu, ale také to, co je potřeba v případném soudním řízení tvrdit a především prokázat.
V soudním sporu nestačí mít pravdu. Podstatné je také to, co jste schopni prokázat.
Právě rozdíl mezi tím, co se podle účastníka skutečně stalo, a tím, co lze před soudem prokázat použitelnými důkazy, může mít pro výsledek řízení zásadní význam.
Co je občanskoprávní spor
Občanskoprávní spor je spor vyplývající ze soukromoprávních vztahů, o němž v případě nedohody stran zpravidla rozhoduje soud.
V praxi může jít například o spor:
- o zaplacení dluhu nebo jiné pohledávky,
- z kupní smlouvy, smlouvy o dílo, nájemní smlouvy nebo jiné smlouvy,
- mezi spoluvlastníky,
- o vlastnické nebo jiné věcné právo,
- o plnění povinnosti sjednané ve smlouvě,
- o platnost či výklad určitého právního jednání.
Každý spor má ovšem jiné skutkové okolnosti. Nestačí proto pouze zjistit, zda určitý právní předpis obecně poskytuje účastníkovi ochranu. Je nutné posoudit konkrétní právní vztah, obsah smluv a dalších dokumentů, dosavadní jednání stran a dostupné důkazy.
Nejdříve je potřeba určit, čeho se vlastně domáháte
Ještě před otázkou, jak zahájit občanskoprávní spor, je vhodné stanovit, jakého výsledku chcete dosáhnout.
Jiná situace nastává, pokud věřitel požaduje zaplacení konkrétní peněžité částky, jiná při požadavku na splnění jiné smluvní povinnosti a jiná tehdy, když je sporné samotné vlastnické právo nebo existence určitého právního vztahu.
Před zahájením soudního řízení je proto podle mého názoru vhodné odpovědět především na tyto otázky:
- Jakého konkrétního výsledku chci dosáhnout?
- Z jakých skutečností svůj požadavek odvozuji?
- Jakými dokumenty nebo jinými důkazy mohu tato tvrzení doložit?
- Jaké námitky pravděpodobně uplatní druhá strana?
- Je nárok ještě možné soudně úspěšně uplatnit?
- Je případné rozhodnutí soudu také reálně vykonatelné?
- Odpovídají očekávaný výsledek, náklady a čas potřebný k vedení sporu jeho významu?
Smyslem právního posouzení před podáním žaloby není pouze najít argumenty ve prospěch klienta, ale také včas identifikovat slabá místa jeho případu.
Důkazy mohou rozhodnout o výsledku sporu
V občanském soudním řízení mají zásadní význam tvrzení účastníků a důkazy, kterými mají být rozhodné skutečnosti prokázány.
Obecně platí, že účastník musí počítat s tím, že skutečnosti významné pro jeho úspěch ve sporu bude potřeba soudu nejen tvrdit, ale podle jejich povahy také prokázat. Konkrétní rozložení důkazního břemene však vždy závisí na povaze právního vztahu, právní úpravě a okolnostech daného případu.
Důkazy v občanskoprávním sporu mohou tvořit například:
- smlouvy a jejich dodatky,
- písemná nebo elektronická komunikace,
- faktury a účetní doklady,
- bankovní výpisy,
- předávací protokoly,
- fotografie nebo jiné záznamy,
- veřejné evidence a rejstříky,
- svědecké výpovědi,
- odborná vyjádření a znalecké posudky,
- ohledání na místě samém.
Účastník se často dostává do důkazní nouze zejména tehdy, když se strany dohodly pouze ústně a jejich verze událostí se následně zásadně liší. Stejně tak může být obtížné prokazovat skutečnosti, o kterých sice obě strany v době spolupráce dobře věděly, ale nikde je nezachytily. Je totiž přirozené, že lidé s odstupem času zapomínají, a proto se po delší době nelze zcela spoléhat ani na paměť případných svědků. Proto může mít zdánlivě administrativní věc – například uchování e-mailové komunikace nebo řádný předávací protokol – později značný význam.
Je vhodné před podáním žaloby kontaktovat druhou stranu?
Soudní řízení nemusí být vždy prvním ani ekonomicky nejrozumnějším řešením.
V řadě případů je účelné nejprve protistranu vyzvat ke splnění povinnosti, případně otevřít jednání o dohodě.
Předžalobní výzva může mít význam nejen pro samotnou možnost vyřešit věc bez soudu, ale u některých sporů také pro následné rozhodování o náhradě nákladů řízení.
Obsah výzvy by měl odpovídat konkrétní situaci. Je vhodné jasně vymezit požadavek, jeho důvod a konkrétní lhůtu k plnění a současně zvážit, zda způsob komunikace nevytvoří do budoucna zbytečný důkazní nebo právní problém.
Důraz může upomínce dodat, je-li učiněna prostřednictvím advokáta, což ovšem není právní podmínkou. Někdy totiž stačí, že protistrana vidí, že klient věc skutečně předal právnímu zástupci, tedy že tím pouze nehrozil, což ji může přimět splnit svou povinnost bez nutnosti zahájit spor u soudu. Někdy vede dobře formulovaná výzva k dobrovolnému plnění nebo dohodě. Jindy může alespoň ukázat, jakou obranu protistrana pravděpodobně použije před soudem. Může se však také stát, že nebude mít žádný efekt, což je rovněž vhodné předem uvážit.
Ne každý spor je rozumné skutečně zahájit
Právní existence nároku ještě sama o sobě nemusí znamenat, že jeho soudní uplatnění bude v konkrétní situaci nejlepší volbou. Před zahájením soudního sporu je vhodné zvážit například:
Sílu důkazů
Je rozdíl mezi situací, kdy existuje podepsaná smlouva, písemné uznání dluhu a doklad o plnění, a situací, kdy jsou rozhodné skutečnosti založeny prakticky jen na protichůdných tvrzeních účastníků.
Hodnotu sporu a náklady řízení
Soudní spor zpravidla generuje náklady v podobě soudního poplatku, nákladů právního zastoupení, případně nákladů znaleckého dokazování a dalších výdajů. Je třeba si také uvědomit, že vynaložené náklady se vám nemusí vrátit, ani když spor vyhrajete. Soudy o náhradě nákladů rozhodují podle právních předpisů, tedy nezohledňují například to, jakou hodinovou sazbu platíte svému advokátovi. Existuje proto riziko, že za právní službu zaplatíte více, než vám následně přizná soud. Vedle toho existují i soudní spory, u nichž si strany zpravidla musí nést náklady na právního zástupce samy, i když soud rozhodne tak, jak jedna z nich navrhovala.
Čas
Řízení nemusí skončit po prvním rozhodnutí. Je proto vhodné předem počítat také s možností opravného prostředku a delšího časového horizontu. Byť soudy v poslední době zrychlily rozhodování občanskoprávních sporů, účastníci mají řadu možností, jak spor prodloužit. Zpravidla je třeba počítat s tím, že spor může trvat od několika měsíců až po několik let.
Vymahatelnost
Ani pravomocné rozhodnutí ukládající zaplatit určitou částku automaticky neznamená, že bude částka skutečně uhrazena či povinnost splněna. U některých případů je proto vhodné předem zvážit také ekonomickou situaci protistrany a reálnou vymahatelnost nároku.
Možnost dohody
Dohoda nemusí být projevem slabosti. Rozumný kompromis může být v některých případech ekonomicky výhodnější než několikaleté soudní řízení s nejistým výsledkem. V praxi proto zpravidla doporučuji, abychom se o rozumnou dohodu přinejmenším pokusili.
Co si připravit pro první posouzení sporu
Pokud chcete občanskoprávní spor konzultovat s advokátem, pomůže připravit zejména dokumenty a informace, které umožní rychle pochopit, co se mezi stranami stalo.
Obvykle je vhodné mít k dispozici:
- smlouvu a její dodatky,
- související e-mailovou nebo jinou písemnou komunikaci,
- faktury, doklady o platbách a další účetní dokumenty,
- již zaslané výzvy a odpovědi protistrany,
- relevantní fotografie, zápisy nebo předávací protokoly,
- případnou dosavadní komunikaci se soudem či jinými orgány,
- stručnou časovou osu hlavních událostí.
Není přitom nutné před první konzultací právně kvalifikovat vlastní problém. Podstatnější je popsat chronologicky, co se stalo, jaké dokumenty existují a jakého výsledku chcete dosáhnout. Důležité je advokátovi nic nezamlčet, protože bez úplných informací může nesprávně vyhodnotit šance klienta na úspěch ve sporu.
Kdy má smysl obrátit se na advokáta
Právní pomoc je vhodné zvážit nejen tehdy, když již byla doručena žaloba nebo předvolání k soudu.
Často je možné výrazně více ovlivnit ve chvíli, kdy se spor teprve začíná formovat.
Advokát může například:
- právně posoudit vzniklý nárok nebo obranu proti němu,
- vyhodnotit dostupné důkazy,
- upozornit na rizika, která nemusí být na první pohled zřejmá,
- připravit předžalobní výzvu nebo odpověď protistraně,
- jednat o mimosoudním řešení,
- připravit žalobu nebo vyjádření k žalobě,
- zastupovat klienta v soudním řízení.
Čím dříve je právní situace posouzena, tím větší bývá prostor zvolit vhodný postup a předejít krokům, které by později mohly pozici účastníka zhoršit.
Řešíte občanskoprávní spor?
Každý spor je nutné posoudit podle konkrétních skutkových okolností, dostupných důkazů a cíle klienta. Bohužel nelze stanovit jednotný postup, který by garantoval úspěch. Tento článek proto představuje pouze obecný přehled a nemůže nahradit právní posouzení konkrétního případu.
Více informací o mnou poskytovaných službách na poli občanského práva naleznete v sekci Občanské právo →. Potřebujete-li posoudit vzniklý spor, můžete mi stručně popsat situaci a uvést, jakého výsledku potřebujete dosáhnout. Právní služby poskytuji osobně v Českém Těšíně a podle povahy věci také na dálku klientům z dalších částí České republiky.